Když Emílie Havlová pojmenovala pasáž: zrod pražské Lucerny
Název nejslavnější pražské pasáže nevznikl na základě historického odkazu, ale díky okamžitému vizuálnímu vjemu a rodinnému postřehu. Když stavitel Vácslav Havel v roce 1908 představil své manželce Emilii první návrhy průčelí budovy do Vodičkovy ulice, ta při pohledu na bohatě prosklenou a členitou fasádu prohlásila, že dům vypadá jako velká rozsvícená lucerna. Havlovi se toto přirovnání zalíbilo natolik, že okamžitě zavrhl původně zvažovaný název „Bazar“ a zvolil jméno, které díky svému latinskému základu znělo světově, srozumitelně i elegantně. Symbol lucerny se následně stal ústředním motivem celého paláce a dodnes jej najdeme v mnoha podobách – od leptů v oknech přes kování dveří až po ikonické skleněné svítilny u obou vstupů do pasáže.
4 detaily, které v Lucerně nesmíte přehlédnout
Pokud se vydáte do pasáže hledat její symboliku, zaměřte se na tyto drobnosti, které běžný návštěvník často mine:
- Vstupní strážci: Než vejdete z Vodičkovy nebo Štěpánské ulice, podívejte se přímo nad sebe. Visí tam masivní, umělecky zpracované skleněné lucerny, které jsou přímým „podpisem“ budovy.
- Geometrie v kovu: Sledujte mosazná kování a kliky u vstupu do Velkého sálu nebo kina. Mnohé z nich nesou stylizovaný geometrický motiv lucerny vtisknutý přímo do kovu.
- Leptaná tajemství: Na některých skleněných výplních dveří a oken (zejména v horních patrech u kavárny) jsou jemně vyleptány drobné symboly luceren, které se při správném dopadu světla krásně rozzáří.
- Vzhůru ke světlu: Skutečnou „největší lucernou“ je samotná prosklená kupole nad sochou koně. Právě tento unikátní železobetonový světlík z roku 1921 dodává pasáži její pověstnou atmosféru prosvětleného bulváru.
