Štěpánská 704/61 ↔ Vodičkova, Nové Město, Praha 1
Ikona pražské secese
Pasáž Lucerna je jednou z nejvýznamnějších pražských pasáží. Propojuje Vodičkovu ulici se Štěpánskou a tvoří součást monumentálního Paláce Lucerna, který byl postaven v letech 1907–1921 jako jedna z prvních železobetonových budov v Praze. Jeho architektura představuje fascinující spojení pozdní secese s prvky nastupujícího kubismu a moderny.
Palác Lucerna byl vizionářským projektem Ing. Vácslava Havla, dědečka prezidenta Václava Havla. Původně měl sloužit jako hokejový stadion, ale kvůli rozměrovým omezením byl přepracován na společenský palác s koncertním sálem.
Na konstrukčním řešení se podíleli Josef Čamský a Stanislav Bechyně, kteří navrhli železobetonový skelet. Fasádu do Vodičkovy ulice vytvořil Osvald Polívka, dvorní architekt Vácslava Havla.
Pasáž je zastřešena skleněnou konstrukcí, která přivádí přirozené světlo do obchodních a kulturních prostor. V roce 1921 byla dokončena druhá etapa výstavby, která vytvořila první pasážový dům v Praze.
Od svého vzniku byla Lucerna centrem pražského kulturního života:
• Kino Lucerna – otevřeno roku 1909, jedno z nejstarších nepřetržitě fungujících kin v Evropě
• Velký sál Lucerny – koncerty, plesy, politické shromáždění; kapacita až 2 500 osob
• Divadlo Rokoko – původně kabaret, dnes součást Městských divadel pražských
• Kavárna Lucerna – elegantní kavárna s výhledem do pasáže
• Obchody a služby – butiky, knihkupectví, restaurace
• Socha „Kůň“ od Davida Černého – sv. Václav sedící na břiše mrtvého koně, instalována roku 2000
Po roce 1948 byla Lucerna znárodněna. V roce 1991 byla v restituci vrácena rodině Havlových, konkrétně Dagmar Havlové, manželce Ivana M. Havla. V červnu 2024 prodala Dagmar Havlová většinový podíl (75 %) Paláce Lucerna za téměř miliardu korun společnosti BTL Healthcare Technologies (Jan Vild), přičemž si ponechala 25 % a prostředky z prodeje mají být využity na rozsáhlou rekonstrukci této od roku 2017 národní kulturní památky.
Závěrem
Pasáž Lucerna je víc než jen průchod — je to živý symbol pražské kultury, architektury a společenského života. Spojuje historii s přítomností, eleganci s funkcionalitou, a dodnes zůstává místem, kde se Praha potkává sama se sebou.
