1) Baru, dlouho jsme se neviděly – jak se máš a jak často teď vlastně zavítáš do pasáží?
Začal nový rok, takže se mám pořád tak trochu novoročně. Mám za sebou silvestrovskou premiéru Charleyovy tety v Divadle Bez Hranic a po čtrnáctidenním volnu jsem znovu začala zkoušet v divadle – tentokrát Zahradní slavnost od Václava Havla. Takže se mám stále divadelně. Do pasáží ale chodím pořád často, obzvlášť do pasáže U Nováků, kde sídlí Městská divadla pražská ABC a Rokoko. A vlastně je propojená i s mou milovanou Lucernou, hlavně s kinem Lucerna.
2) Když sem dneska vstupuju, mám pocit, že se tu pořád něco mění. Jaký je to pro tebe pocit vracet se sem jako patronka pasáže U Nováků?
Pasáže jsou stále místem překvapení. „Co bylo, už není, a je tu něco nového, co musíš vidět, než to zmizí.“ Tahle věta by podle mě mohla být jejich mottem. Moment překvapení může být příjemný, ale i smutnější, když zmizí něco, co jsem měla ráda. Mám pocit, že právě v pasážích se proměna děje nejvíc a pokaždé mě něčím překvapí. To je život v pasáži.
3) Pojďme trochu zavzpomínat – jak ses vlastně poprvé dostala k hraní nebo vystupování v pasážích?
Pasáž U Nováků je mi jako herečce velmi blízká, protože se v ní nacházejí skvělá divadla – ABC a Rokoko. Do divadla ABC jsem jako dítě chodila s rodiči na nádherná představení se skvělými hereckými osobnostmi. Já sama jsem po škole dostala angažmá v Divadle Komedie, které je kousek dál v pasáži Vlasty Buriana. Dá se tedy říct, že jsem hrála „v pasáži“. A pak je tu samozřejmě známý film Láska z pasáže. Určitě jsem i já se svou láskou nějakou tu „lásku z pasáže“ prožila – nejvíc právě v pasáži U Nováků nebo v její blízkosti, kolem Lucerny, kina, velkého sálu i Lucerna Music Baru.
4) Co tě tehdy na pasážích nejvíc bavilo – atmosféra, lidi, nebo ten zvláštní ruch mezi obchody?
V pasážích mě nejvíc baví právě ten ruch kolem malých obchůdků a kavárniček. V zimě je v pasáži tepleji a v létě chladněji, takže se tam člověk rád zastaví. Často si tam domlouvám srazy a teprve pak se rozhodneme, kam si půjdeme sednout.
5) Máš nějakou historku z pasáží, která ti utkvěla v hlavě a vždycky tě pobaví nebo dojme?
Historky z pasáží mám většinou spojené s Lucernou. Třeba s mým maturitním plesem – vyšli jsme s přítelem ze sálu do pasáže a tam jsme ve stoje zbilancovali celý večer. Nezapomenutelné jsou pro mě i večery Českého lva, které se kdysi odehrávaly v celé pasáži. Pasáž se uzavřela a konala se tam jedna velká párty. Bylo to kouzelné a magické – stovky hostů z filmového světa v krásných večerních šatech a smokinzích. Byly to výjimečné a nezapomenutelné okamžiky.
6) Když jsme tu byly naposledy, bylo tu Selfie Coffee, Ladův krámek… a teď je to pryč. Jak vnímáš tyhle rychlé proměny?
O častých proměnách už jsem mluvila – ne vždy jsou k lepšímu. Selfie Coffee byla moc fajn, originální kavárna s nápadem dát si vlastní fotografii na kávu. Byla to atrakce a zážitek, který mě bavil. Stejně tak Ladův krámek, který se do pasáže hodil jako „prdel na hrnec“ – lepší přirovnání jsem nenašla. Toho je mi opravdu líto. A kdysi, v mých teenagerských letech, byla v pasáži U Nováků restaurace Jarmark. Tu jsem milovala – žilo to tam, vonělo, chutnalo, byl tam cvrkot a pestrost barev, vůní, pití i jídla, které se připravovalo přímo před vámi. Skvělý nápad a tehdy pořád plno. Škoda, že i ta už je pryč.
7) Co podle tebe dělá pasáž pasáží, i když se obchody mění a prostor se neustále přetváří?
Pasáž zůstane pasáží i po proměně. Jen může být veselá a hravá, nebo posmutnělá a prázdná. Je mi líto, že zrovna teď je pasáž U Nováků spíš smutnější a prázdnější. Jedině divadlo ji večer oživí. Chtělo by to znovu otevřít zajímavé krámky a příjemné kavárny. A také by si zasloužilo oživit slavné Varieté U Nováků.
8) Co pro tebe znamená být patronkou pasáže U Nováků?
Je mi ctí být patronkou pasáže U Nováků, která má bohatou historii a ve svých zdech neskutečné příběhy z varieté, divadel, kina, velkého sálu Lucerny i z malých a velkých podniků. Momentálně beru svou roli spíš symbolicky, ale pokud by přišla možnost aktivní spolupráce, určitě bych ji s radostí uvítala. Těším se na budoucí nápady.
9) Kdybys mohla do pasáže přivést jednu akci nebo projekt, který by tě osobně bavil, co by to bylo?
Jsem hodně kreativní člověk a baví mě vymýšlet projekty, občas i bláznivé nápady. Pokud bych měla volnou ruku, určitě by mě to lákalo. Nejspíš by šlo o propojení divadla, filmu a módy – to se k téhle pasáži skvěle hodí. Možná velká módní show předních českých návrhářů společně se skvělými divadelními a filmovými herečkami a herci. Třeba to jednou vyjde.
10) A teď trochu osobně – co ti v poslední době udělalo radost a na co se těšíš?
V poslední době mě potěšily nové projekty, které jsme začali. Po úspěchu Charleyovy tety v Divadle Bez Hranic je to zkoušení Zahradní slavnosti – mám moc ráda Václava Havla a bude pro mě čest v jedné z jeho her hrát. Dále jsem natočila první díly svého nového televizního pořadu na A11 o divadle s názvem Potlesk pro… A moc se těším na filmové jaro a podzim, kdy mám natáčet dva krásné filmy. Kromě toho věřím a těším se, co mi tenhle rok přinese pracovně i osobně.
